Stravovací návyky na dovolené mohou být pro některé lidi hodně velký strašák. Je to pochopitelné, protože ze všech stran na nás útočí 2 extrémy, ale málo vídáme ten zlatý střed nebo se nevyskytuje v okruhu sledování.
Sněz vše co zmůžeš?
Začneme tím volnějším extrémem, jsi na dovolený, tak nic neřeš.
Tenhle pokyn může u některých jedinců spustit nezřízené přejídání. Najednou veškeré návyky zůstávají doma a místo ochutnávání místních potravin bezmyšlenkovitě jíte úplně všechno, co se naskytne.
Ať už jste v redukci nebo se snažíte jíst vyváženě bez potřeby redukce, zamyslete se nad určitými pravidly vhodné životosprávy i na dovolené. Předejdete tím zbytečnému stresu před dovolenou, po dovolené i během dovolené nejen v podobě zažívacích obtíží. V tomto ohledu si ale nepleťte zákazy a přílišnou striktnost s rovnováhou. Zkoušení dobrot jen prokládejte potravinami s adekvátním poměrem živin nejlépe z lokální produkce, tedy spojíte příjemné s užitečným.
Obecným příkladem za všechny je zařazení kysaných mléčných výrobků ke svačině nebo jako součást větší snídaně. Přijmete bílkoviny, podpoříte střevní mikroflóru, vyzkoušíte místní produkt a vyvážíte tím sladké pečivo k snídani. Podobným způsobem uvažujte i nad dalšími hlavními jídly. Samotné hranolky budou nejspíš všude chutnat stejně, ale různé druhy masa, ryb nebo sýrů jsou dobrou volbou, jak vyzkoušet místní kuchyni. Ke každému zdroji bílkovin patří samozřejmě i příloha. Zda se bude jednat o těstoviny, pečivo či knedlík je už jen na vás, pokud máte příležitost nezapomínejte ani na zeleninu a ovoce. Když jsem na dovolené, vždy se snažím mít alespoň dvě hlavní jídla s vhodným zdrojem bílkovin, a to třetí je prostě jídlo. Jakékoliv, na které mám zrovna chuť. Někdy doplním bílkoviny ve svačinách, někdy ne. Ale na dovolené tomuto věnuji asi trochu méně pozornosti než doma.
Stres a hlad odpočinku nepomůže
Opačným pólem je až panický strach z potravin a jídel v novém prostředí. Od dovážení vlastního proteinu z domova, vyhledávání jen nízkotučných potravin, konzumace především zeleniny, podjídání se i při vysokém energetickém výdeji třeba na horách, omezování příloh, a hlavně žádné ochutnávání místních lahůdek, které by mohly mít tuk a cukr.
Pokud pominu patologické příčiny takového chování případně náběh na problém, tak u zdravého aktivního člověka je stres ze zvýšení hmotnosti naprosto zbytečný. 1 kg tuku obsahuje 38 000 kJ, teoreticky tedy musíte přijmout ještě více energie během týdne, abyste přesáhli svojí denní potřebu, a ještě z toho za krátkou dobu přibrali. Referenční denní příjem je stanoven na 8400 kJ. V průměru by tedy zdravý dospělý jedinec měl dosáhnout na tuto hodnotu. A pokud by chtěl přibrat musel by přijmout množství energie odpovídající 1 kg tuku ve velmi krátkém čase. Umíte si představit sníst třeba 50 rohlíku a 100 plátků sýra za 5 dní navrch ke svému běžnému příjmu?
Nebojte se tedy na dovolené normálně jíst. Cestovat stovky kilometrů a pak si ani neužít místní gastronomii by byla velká škoda a nepochybně by vám to časem mohlo být líto.
Chůze se počítá! Doma i na dovolené
Na dovolené bývá běžně poněkud odlišný režim, často záleží na typu dovolené. Někdo preferuje sportovní aktivity nebo chůzi po horách, což ale neznamená, že se výdej po městě nepočítá. Když omezujete městsku hromadnou dopravu a zkoumáte každou uličku, můžete i ve městě za celý den nachodit až 20 km. Že jste svačili dort? V těch 20 km se pravděpodobně dobře zužitkoval. Ani nepravidelné jídlo ale není žádná tragédie, nemusíte program přizpůsobit jídlu, ale naopak přizpůsobujete jídlo programu, se skladbou výše uvedenou. Teda pokud denním cílem není obejít všechny restaurace v okolí :-), pak to asi jinak nejde.
Na aktivní dovolené je také celkem běžné, že máte ráno velkou snídani, menší oběd a větší večeři. Obzvlášť v destinacích s vysokou teplotou se pocit hladu během dne pravděpodobně snižuje a jinak to nepůjde ani na dlouhém výletě v přírodě. Na druhou stranu není třeba každý den bufetový stůl v hotelu 4x oběhnout, dokud nejste přejedený a večer jíst jen hranolky a smažené kalamáry, protože jste přeci měli výdej.
V případě, že snídáte v kavárně mimo hotel, máte asi nejvíce vyhráno, protože si vybíráte z jednoho jídla a nezláká vás nepřiměřeně stůl hojnosti.
My jsme na horách měli snídani jako největší jídlo dne, do hor se nám toho moc vléct nechtělo a po cestě zpátky jsme se zastavili na něco dobrého, pro doplnění energie. Právě především v horách bych ale velikost snídaně nepodceňovala, protože nikdy nevíte, jestli se vám túra neplánovaně protáhne kvůli povětrnostním podmínkám.
Dovolená by nikdy neměla být o zákazech, příkazech a lpění na dokonalém jídelníčku. Nikdo po vás nechce, abyste si počítali kalorie nebo makroživiny. Nikdo po vás ni nechce, abyste se úzkostlivě hlídali. Zároveň by ale byla škoda úplně ignorovat základní návyky vhodné životosprávy a nesnažit se je alespoň trochu zakomponovat do stravy. Dovolená je čas, kdy si chcete mentálně a třeba i fyzicky odpočinou. Přesto občas myslete, že aby byl odpočinek efektivní, bez vhodné skladby to půjde hůře.